Historie skupiny

Znak 160. PS VampošTento pionýrský oddíl (později i pionýrská skupina) patří k nejstarším nepřetržitě pracujícím oddílům v Praze. Jeho úplné začátky se datují rokem 1966 a  předchůdci dnešních členů oddílu (kteří už překročili padesátku) žili a mnozí dodnes žijí v Březové u Sokolova a ve Varnsdorfu. Vedoucími tohoto oddílu byli vojáci z vojenských posádek ve výše uvedených lokalitách. Od roku 1968 již byli členové oddílu pražáci a až o hodně později i děti z jiných českých měst (Plzeň, Klatovy, Sušice atd.). Pod názvem Vampoš začal oddíl pracovat od roku 1970. Název skupiny vznikl přesmyčkou názvu oddílu a jmen vedoucích (Pionýrský oddíl Vládi a Míry Švecových).

Kromě pravidelné činnosti oddíl jezdí nepřetržitě od roku 1969 bez přerušení na letní tábory. Značná část těchto táborů (od roku 1975 do spojení Německa) byla organizována v bývalé Německé demokratické republice a to především v oblasti německého Harzu, ale zavítali jsme často i k Baltickému moři. Na základě patronátní smlouvy s dětským domovem Coppi-Kinderheim Bernburg trvá dosud přátelství mezi dětmi i dospělými z městečka Bernburg a okolí.

Oddílem prošli za desetiletí činnosti stovky dětí a desítky vedoucích a instruktorů. Oddíl má turisticko-tábornické zaměření, ale má i své všestranné programy. I dnes v době počítačů, mobilů a dalších atrakcí moderní doby se snažíme vést děti ke vzájemnému kamarádství, toleranci, lásce k přírodě, odvaze a rukodělné zručnosti. I dnes přicházejí do oddílu děti, které si neumějí ukrojit chleba, rozdělat oheň, něco si uvařit a zásadám kamarádství se vlastně učí až v našem kolektivu. Pro mnohé z nich je dobrodružstvím i prostá jízda vlakem. Chceme, aby děti formou hry dokázaly překonávat překážky a také dokázaly prohrávat. Děláme to z toho důvodu, aby jednou až dospějí je první životní zkouška nepřekvapila natolik, že jí nedokážou překonat.Oddíl má i tu schopnost, že děti zde najdou přátele a kamarády na celý život - lidi, na které je možné se kdykoli spolehnout. Jeden z našich bývalých členů, dnes již otec rodiny, svůj život v oddíle a následné přátelství se všemi ostatními vyjádřil slovy:

...jen ten, kdo s námi prošlapal boty v touze po poznání, může s námi   usednout ke společnému ohni porozumění...

Řekněte o nás taky kamarádům!

 

 

Pionýr